aktualni pocasi
úterý 24. dubna
svátek slaví: Jiří
<duben 2018>
  • po
  • út
  • st
  • čt
  • so
  • ne

KALENDÁŘ UDÁLOSTÍ

E-SLUŽBY

INFOTABULE

PŘEHLED ZPRÁV

Výstava zahradní techniky Liptál

V pátek a sobotu 20.-.21.4.2018 máte možnost vyzkoušet si zahradní techniku na dnech otevřených dveří firmy Prodag. více…

Hasičská pouť Svatý Hostýn

Hasiči Všemina pořádají v sobotu 28.4.2018 zájezd na Hasičskou poutˇ na Svatý Hostýn. více…

Přepis hlášení rozhlasu 20.4.2018

V sobotu 21.4. očkování psů a prodejce zeleniny, v neděli utkání v kopané. více…

Jednání zastupitelstva obce

Pozvánka na jednání, které se uskuteční v pondělí 23.4.2018 od 17:00 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu více…

rss

Historická místa a nálezy

Půchovská kultura

Půchovská kultura představuje poslední období keltské moci v našem kraji. Vyvinula se na Slovensku v okolí Púchova. Rozšířila se i na severovýchodní Moravu – do vyšších poloh.

Historické nálezy

Na několika místech se na Zlínsku setkáváme s nálezy zlatých keltských mincí. Již od 80. let 19. stol. byly nacházeny zlaté mince u Všeminy, na poli, v trati zvané Zlatná, která leží několik set metrů od výšinného hradiska púchovské kultury, místa zvaného Hrádek.

Z areálu nevelkého hradiska o rozloze asi 0,3ha byl kromě keramiky získán soubor železných nástrojů, mezi nimiž vyniká zejména výhňová lopatka s dlouhou rukojetí ukončenou kroužkem, která je jediným zcela zachovalým exemplářem na území Moravy. K dalším nálezům patřily sekery s tulejí – objímkou pro topůrko, dláta, kladivo, průbojník atd. V roce 1987 byl objeven menší hromadný nález zemědělských nástrojů – dlouhá kosa se dvěma objímkami a úzká radlice.

Celkový počet nalezených mincí bývá odhadován na 12 až 20 kusů. Tři dochované exempláře – 2 třetinky a 1 osminka statéru – patří k zlaté ražbě. (Mince – statéry se razily nejen v celé jejich hodnotě, ale v třetinkách, šestinách nebo dvanáctinách. Jeden zlatý statér  = 7,2 g zlata, jedna třetinka  = 2, 4 g zlata,  jedna osminka  = 0, 9 g zlata).

Většina keltských mincí byla nalezena v nádobách, které byly ukryty v zemi, říkáme jim depoty.

Proč je ukrývali v zemi?

Hrádek

Podle starších záznamů je Hrádek místo mezi Všeminou a Dešnou, kde stával hrad, sídlo vrchnosti, jíž náležely vsi Slušovice, Neubuz, Dešná a Všemina. Tyto vsi byly do r. 1373 zvláštním samostatným statkem, který téhož roku koupí splynul s panstvím Lukovským. Hrádek byl nepochybně obořen v dobách husitských. Výšinná poloha Hrádek (kóta 440) mezi obcemi Všemina a Dešná, kde se kdysi nacházely železné předměty, byla dlouho považována za lokalitu středověkého původu. Teprve koncem 80. let minulého století bylo na temeni zalesněného kopce prokázáno archeologickým výzkumem púchovské osídlení. Současně byly odkryty i stopy  opevnění  ( kůlová palisáda), které zřejmě zaniklo požárem.

Čup

„Hrádek na severovýchodě je spojen sedlem s kopcem o něco menším, Čupem, na kterém za dob dřívějších střely nacházeny bývaly.“

Hradíšťka

Jedná se o další vrch v nejbližším okolí, na kterém se nacházel pravěký hrad, místo, které lidé v dobách předhistorických obývali.

 

 

 

 

 

 


Pin It on Pinterest

sipka