aktualni pocasi
sobota 24. července
svátek slaví: Kristýna
<červenec 2021>
  • po
  • út
  • st
  • čt
  • so
  • ne

KALENDÁŘ UDÁLOSTÍ

E-SLUŽBY

INFOTABULE

PŘEHLED ZPRÁV

Hořansko vs Dolansko, Všemina

V sobotu 24.7.2021 přijďte na fotbal HOŘANSKO vs DOLANSKO!  Akce TJ Sokol Všemina s bohatým doprovodným programem pro všechny věkové kategorie, zakončeným zábavou se skupinou Kosovci ROCK. více…

Jednání zastupitelstva 21.7.2021

Veřejné zasedání se uskuteční ve středu 21.7.2021 od 17:00 hodin v zasedací místnosti OÚ, Všemina 162 více…

rss

Historická místa a nálezy

Půchovská kultura

Půchovská kultura představuje poslední období keltské moci v našem kraji. Vyvinula se na Slovensku v okolí Púchova. Rozšířila se i na severovýchodní Moravu – do vyšších poloh.

Historické nálezy

Na několika místech se na Zlínsku setkáváme s nálezy zlatých keltských mincí. Již od 80. let 19. stol. byly nacházeny zlaté mince u Všeminy, na poli, v trati zvané Zlatná, která leží několik set metrů od výšinného hradiska púchovské kultury, místa zvaného Hrádek.

Z areálu nevelkého hradiska o rozloze asi 0,3ha byl kromě keramiky získán soubor železných nástrojů, mezi nimiž vyniká zejména výhňová lopatka s dlouhou rukojetí ukončenou kroužkem, která je jediným zcela zachovalým exemplářem na území Moravy. K dalším nálezům patřily sekery s tulejí – objímkou pro topůrko, dláta, kladivo, průbojník atd. V roce 1987 byl objeven menší hromadný nález zemědělských nástrojů – dlouhá kosa se dvěma objímkami a úzká radlice.

Celkový počet nalezených mincí bývá odhadován na 12 až 20 kusů. Tři dochované exempláře – 2 třetinky a 1 osminka statéru – patří k zlaté ražbě. (Mince – statéry se razily nejen v celé jejich hodnotě, ale v třetinkách, šestinách nebo dvanáctinách. Jeden zlatý statér  = 7,2 g zlata, jedna třetinka  = 2, 4 g zlata,  jedna osminka  = 0, 9 g zlata).

Většina keltských mincí byla nalezena v nádobách, které byly ukryty v zemi, říkáme jim depoty.

Proč je ukrývali v zemi?

Hrádek

Podle starších záznamů je Hrádek místo mezi Všeminou a Dešnou, kde stával hrad, sídlo vrchnosti, jíž náležely vsi Slušovice, Neubuz, Dešná a Všemina. Tyto vsi byly do r. 1373 zvláštním samostatným statkem, který téhož roku koupí splynul s panstvím Lukovským. Hrádek byl nepochybně obořen v dobách husitských. Výšinná poloha Hrádek (kóta 440) mezi obcemi Všemina a Dešná, kde se kdysi nacházely železné předměty, byla dlouho považována za lokalitu středověkého původu. Teprve koncem 80. let minulého století bylo na temeni zalesněného kopce prokázáno archeologickým výzkumem púchovské osídlení. Současně byly odkryty i stopy  opevnění  ( kůlová palisáda), které zřejmě zaniklo požárem.

Čup

“Hrádek na severovýchodě je spojen sedlem s kopcem o něco menším, Čupem, na kterém za dob dřívějších střely nacházeny bývaly.”

Hradíšťka

Jedná se o další vrch v nejbližším okolí, na kterém se nacházel pravěký hrad, místo, které lidé v dobách předhistorických obývali.

 

 

 

 

 

 


sipka