pondělí
30. března
svátek slaví: Arnošt
Obec Všemina
Od pondělí 30. 3. 2020 do odvolání na všech autobusových regionálních linkách zajišťovaných Zlínským krajem znovu zaveden provoz podle jízdních řádů, které platí o letních prázdninách. více…
Program mší svatých a dalších modliteb z Kostela Narození Panny Marie ve Štípě najdete na webu: http://www.stipa.cz , video více…
Ředitelka ZŠ a MŠ Všemina oznamuje, že z důvodu mimořádného opatření se koná zápis do 1. ročníku bez účasti dětí a rodičů ve škole, dne 2.4.2020. více…
Sociální odbor Městského úřadu Vizovice zřídil do odvolání základní sociální poradenství po telefonu. více…
Stanovisko Ministerstva vnitra k posuzování prokazování totožnosti občanským průkazem, cestovním pasem a řidičským průkazem v době nouzového stavu více…
Půchovská kultura představuje poslední období keltské moci v našem kraji. Vyvinula se na Slovensku v okolí Púchova. Rozšířila se i na severovýchodní Moravu – do vyšších poloh.
Na několika místech se na Zlínsku setkáváme s nálezy zlatých keltských mincí. Již od 80. let 19. stol. byly nacházeny zlaté mince u Všeminy, na poli, v trati zvané Zlatná, která leží několik set metrů od výšinného hradiska púchovské kultury, místa zvaného Hrádek.
Z areálu nevelkého hradiska o rozloze asi 0,3ha byl kromě keramiky získán soubor železných nástrojů, mezi nimiž vyniká zejména výhňová lopatka s dlouhou rukojetí ukončenou kroužkem, která je jediným zcela zachovalým exemplářem na území Moravy. K dalším nálezům patřily sekery s tulejí – objímkou pro topůrko, dláta, kladivo, průbojník atd. V roce 1987 byl objeven menší hromadný nález zemědělských nástrojů – dlouhá kosa se dvěma objímkami a úzká radlice.
Celkový počet nalezených mincí bývá odhadován na 12 až 20 kusů. Tři dochované exempláře – 2 třetinky a 1 osminka statéru – patří k zlaté ražbě. (Mince – statéry se razily nejen v celé jejich hodnotě, ale v třetinkách, šestinách nebo dvanáctinách. Jeden zlatý statér = 7,2 g zlata, jedna třetinka = 2, 4 g zlata, jedna osminka = 0, 9 g zlata).
Většina keltských mincí byla nalezena v nádobách, které byly ukryty v zemi, říkáme jim depoty.
Proč je ukrývali v zemi?
Podle starších záznamů je Hrádek místo mezi Všeminou a Dešnou, kde stával hrad, sídlo vrchnosti, jíž náležely vsi Slušovice, Neubuz, Dešná a Všemina. Tyto vsi byly do r. 1373 zvláštním samostatným statkem, který téhož roku koupí splynul s panstvím Lukovským. Hrádek byl nepochybně obořen v dobách husitských. Výšinná poloha Hrádek (kóta 440) mezi obcemi Všemina a Dešná, kde se kdysi nacházely železné předměty, byla dlouho považována za lokalitu středověkého původu. Teprve koncem 80. let minulého století bylo na temeni zalesněného kopce prokázáno archeologickým výzkumem púchovské osídlení. Současně byly odkryty i stopy opevnění ( kůlová palisáda), které zřejmě zaniklo požárem.
“Hrádek na severovýchodě je spojen sedlem s kopcem o něco menším, Čupem, na kterém za dob dřívějších střely nacházeny bývaly.”
Jedná se o další vrch v nejbližším okolí, na kterém se nacházel pravěký hrad, místo, které lidé v dobách předhistorických obývali.
