pátek
27. listopadu
svátek slaví: Xenie
Obec Všemina
Společnost E.ON oznamuje, že z důvodů oprav a rekonstrukcí bude přerušena dodávka elektrické energie,
středa 2. prosince od 7,30 do 15,00 hodin v horní části obce, čísla popisná: 123, 153, 188, 220, 274, 31, 321, 324, 33, 99. více…
Ve středu 25.11.2020 se uskuteční v Napajedlích pohřeb pana Františka Martinů, kdo jste jej znali, VZPOMEŇTE… více…
34. neděle v mezidobí (PDF)
V důsledku nouzového stavu se mše svaté může od pondělka zúčastnit 20 předem zapsaných věřících. více…
Občanům a členům zastupitelstva, veřejné zasedání obecního zastupitelstva se uskuteční v pondělí od 17:00 hodin v budově Na Kovárně, Všemina 142. více…
1078 (PDF), ze dne 21. října 2020 č. 1078 o přijetí krizového opatření, prodlouženo do 12.12.2020 více…
Úřední hodiny na OÚ Všemina při vyhlášeném nouzovém stavu jsou do odvolání pondělí a středa v době 9:00-11:00 a 14:00-17:00 hodin více…
Půchovská kultura představuje poslední období keltské moci v našem kraji. Vyvinula se na Slovensku v okolí Púchova. Rozšířila se i na severovýchodní Moravu – do vyšších poloh.
Na několika místech se na Zlínsku setkáváme s nálezy zlatých keltských mincí. Již od 80. let 19. stol. byly nacházeny zlaté mince u Všeminy, na poli, v trati zvané Zlatná, která leží několik set metrů od výšinného hradiska púchovské kultury, místa zvaného Hrádek.
Z areálu nevelkého hradiska o rozloze asi 0,3ha byl kromě keramiky získán soubor železných nástrojů, mezi nimiž vyniká zejména výhňová lopatka s dlouhou rukojetí ukončenou kroužkem, která je jediným zcela zachovalým exemplářem na území Moravy. K dalším nálezům patřily sekery s tulejí – objímkou pro topůrko, dláta, kladivo, průbojník atd. V roce 1987 byl objeven menší hromadný nález zemědělských nástrojů – dlouhá kosa se dvěma objímkami a úzká radlice.
Celkový počet nalezených mincí bývá odhadován na 12 až 20 kusů. Tři dochované exempláře – 2 třetinky a 1 osminka statéru – patří k zlaté ražbě. (Mince – statéry se razily nejen v celé jejich hodnotě, ale v třetinkách, šestinách nebo dvanáctinách. Jeden zlatý statér = 7,2 g zlata, jedna třetinka = 2, 4 g zlata, jedna osminka = 0, 9 g zlata).
Většina keltských mincí byla nalezena v nádobách, které byly ukryty v zemi, říkáme jim depoty.
Proč je ukrývali v zemi?
Podle starších záznamů je Hrádek místo mezi Všeminou a Dešnou, kde stával hrad, sídlo vrchnosti, jíž náležely vsi Slušovice, Neubuz, Dešná a Všemina. Tyto vsi byly do r. 1373 zvláštním samostatným statkem, který téhož roku koupí splynul s panstvím Lukovským. Hrádek byl nepochybně obořen v dobách husitských. Výšinná poloha Hrádek (kóta 440) mezi obcemi Všemina a Dešná, kde se kdysi nacházely železné předměty, byla dlouho považována za lokalitu středověkého původu. Teprve koncem 80. let minulého století bylo na temeni zalesněného kopce prokázáno archeologickým výzkumem púchovské osídlení. Současně byly odkryty i stopy opevnění ( kůlová palisáda), které zřejmě zaniklo požárem.
“Hrádek na severovýchodě je spojen sedlem s kopcem o něco menším, Čupem, na kterém za dob dřívějších střely nacházeny bývaly.”
Jedná se o další vrch v nejbližším okolí, na kterém se nacházel pravěký hrad, místo, které lidé v dobách předhistorických obývali.
